Loki

Loki se objevuje pouze ve skandinávských zdrojích. Nepatří ani tak do rodiny bohů, je to spíše obr, se kterým Ódin uzavřel přísahu pokrevního bratrství. Je synem obra Fárbautiho a obryně Laufey, za manželku má bohyni Sigyn, s níž má děti Nárfiho a Váliho. S obryní Angrbodou zplodil bohyni podsvětí Hel, obrovského hada Jörmunganda a vlka Fenriho. Loki také porodil osminohého koně Sleipniho, kterého počal v podobě kobyly s hřebcem Svadilfarim.

Tradičně je chápán jako bytost ohně - ztělesnění elementu, který je, stejně jako Loki, nespolehlivý služebník, smrtící pán, ale nepostradatelný společník. Říká se, že je to právě Loki, kdo v podobě Lódura společně s Ódinem a jeho bratrem Hoenim, dali život lidstvu. Lódurovými dary jsou fyzický vzhled a životní teplo, přičemž sám Loki je popisován jako pohledný a hezký muž. Jako bytost ohně by pak celkem přirozeně právě on měl být dárcem životního tepla. Podle Snorriho byly Lódurovými dary vzhled, řeč, sluch a zrak - tělesné smysly.

Mýty Lokiho popisují jako lstivého a nedůvěryhodného. Téměř neustále dostává bohy do nějakých potíží, hraje přitom roli dvojitého agenta mezi bohy a obry a vždy jednu ze stran zradí. Vyžívá se ve zlomyslných žertících a v dávání klamných rad. Když je ale přinucen k nápravě, tak je zdrojem mnoha z nejlepších pokladů bohů - Ódinova koně Sleipniho a prstenu Draupniho, Thórova kladiva, Freyjova kance a lodi. V každém případě představuje sílu změny - někdy k lepšímu, jindy k horšímu.

Loki má také ještě temnější a zlověstnější stránku. Je otcem bytostí, které budou stát u Ragnaröku proti bohům, a je nepřímým viníkem Balderovy smrti. Bohové jej za trest přikovají ke skále a nechají na něj kapat hadí jed. Před Ragnarökem se ale Loki osvobodí a povede válku proti Ásgardu.