Runy

Slovo “runa” má původ v germánských jazycích, najdeme je ve všech dávných germánských dialektech a znamená mystérium či tajemství. Moderní německou obdobou je raunen, šeptat a vzniklo z protoindoevropského kořene *reu-, řvát. Později začal být jeho význam používán pro každý symbol, který představuje nějakou runu – ideu mimo konkrétní formu a čas. V ještě pozdějších dobách byl zahrnut do systému písma a každému symbolu byla přiřazena fonetická hodnota. Z toho důvodu bývá nyní mylně považováno za synonymum pro písmeno.

Mytologický původ run je popsán v básni Hávamál ve slokách 138-145. Popisuje iniciační proces šamanistického typu, kdy se bůh Ódin oběsí na stromě světa aby ve chvíli těsně před smrtí stanul před velkým Mystériem (Rúnou). Ódin je celé pohltí a je jím odstrčen zpět do života, překonává tedy smrt a padá ze stromu zpět do světa, nyní ale s úplnou runovou moudrostí.

Historický původ run se předpokládá mezi léty 150 a 50 př.n.l., nejstarší dochovaný runový nápis se nachází na Meldorfské broži z roku 46 n.l. Je nasnadě, že Germáni poznali systém psaní u některé vzdělané kultury na jihu. Runové symboly pravděpodobně vznikly ze severoitalického (etruského) či římského písma. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že některý germánský náčelník (a současně duchovní) během obchodního či válečného kontaktu s římským světem okrajově pochytil znalost římských písmen. Po té tuto znalost inovativně použil, syntetizoval ji s vlastním původním germánským citem pro symboliku a vytvořil tak runový systém psaní. Očividně musel mít velkou prestiž a jeho systém velkou moc, protože vydržel stovky let a rozšířil se mezi mnoho dalších kmenů.

Původní runové písmo neboli Starší futhark má dvacet čtyři znaků. Okolo roku 800 n. l. se objevily další dvě varianty runové abecedy: Anglosaský futhorc který zvýšil počet znaků na 28 a později až na 33 a Vikingský futhork který runy naopak zredukoval na 16 znaků. Runové znaky se dělí do tří rodin zvaných aetty (aettir, v singuláru aett) pojmenovaných podle počátečních run: Fehu, Hagalaz a Tiwaz. Starší futhark je tedy rozdělen do tří skupin po osmi. Toto dělení se dochovalo i u pozdějších abeced i když už nejsou rozděleny stejnoměrně.

Starší futhark

Anglosaský futhorc

Mladší futhork