Staroanglická runová báseň

Feoh (bohatství) je pohodlím pro každého člověka,
ačkoli by se každý o něj měl otevřeně dělit,
pokud chce získat svůj díl cti.

Ur (pratur) je nebojácný, velké má rohy
a snimi toto velmi divoké zvíře bojuje,
slavný tulák bažin, odvážný je tvor.

Thorn (trn) je velmi ostrý; každého zraní,
kdo jej uchopí a je příliš krutý
ke každému muži, který na něj ulehne.

Os (bůh, ústa) jsou pramenem všech řečí,
pilířem moudrosti a povzbuzením moudrému,
každému vznešenému válečníku nadějí i štěstím.

Rad (jízda) je v síni pro každého válečníka
snadná, ale velmi těžká pro toho, kdo sedí
na silném koni s mílemi cesty před sebou.

Cen (pochodeň) je každé žijící bytosti známá,
hoří jasně a září a obvykle tam,
kde v síni páni odpočívají.

Gyfu (velkorysost, dar) přináší zásluhy a čest každému muži;
a znamená pomoc, přístřeší a stravu
všem bez domova, kdo nic jiného nemá.

Wenne (radost) znají ti, kdo mají jen málo strastí,
bolestí a utrpení a také ti, kdo
mají moc a blahobyt, a také mnoho měst.

Haegl (kroupa) je nejbělejší ze semen, setá vysoko z nebes
poryvy větru, až se nakonec promění ve vodu.

Nyd (nouze) svírá hruď,
ačkoli často bývá zdrojem pomoci a záchrany
těm, kteří jsou před ní na pozoru.

Is (led) je velmi chladný a neobyčejně kluzký;
třpytí se, čirý jako sklo, připomíná drahokamy,
podlaha z jíní, pěkná na pohled.

Ger (sklizeň) je nadějí lidí, když bůh,
svatý král nebes, nechá Zemi
přinést ovoce pánům i těm, kdo mají nouzi.

Eoh (tis) je hrubý a tvrdý navenek, pevný v zemi,
podporován svými kořeny,
strážce ohně a radost domu.

Peord (schránka na losy) je zdrojem her a pobavení mezi statečnými muži,
když veselí se v hodovní síni.

Eolh (ostřice) často má svůj domov v bažinách,
vyrůstá z vody a krutě zraňuje,
do krve popálí každého, kdo ji uchopí.

Sigel (slunce) je námořníky vždy vítané,
když cestují daleko na moři,
než je loď k pobřeží dopraví.

Tir (Týr) je strážcem, drží své sliby
pánům, je vždy na svém místě
přes mlhy noci, nikdy nezklame.

Beorc (Bříza) nese mnoho větví tvořící
vysokou korunu, pokrytou listy,
dotýkající se oblohy.

Eh (Kůň) je radostí šlechticů,
válečný oř pyšný na svá kopyta,
hrdinové - bohatí muži - v sedlech o něm promlouvají,
vždy je zdrojem útěchy pro neklidné.

Man (Muž) je ve svém veselí drahý svým příbuzným,
přesto každý je odsouzen zklamat,
když Bůh svým usnesením
odevzdá toto křehké tělo zemi.

Lagu (Oceán) se lidem zdá bez konce,
když se odváží na vratkou loď,
děšeni vlnami,
když mořský oř odhodí uzdu.

Ing (Ing) byl poprvé spatřen mezi východními Dány,
dokud se znovu nevydal na východ
přes moře ve svém voze,
takovým válečníci říkají hrdina.

Daeg (Den) je poslem Pána, drahý lidem,
vznešené světlo stvořitele, radost a naděje
bohatým i chudým, užitečný všem.

Ethel (Dům) je každému člověku drahý,
pokud se může radovat z čehokoli, co je
správné a podle tradic.

Ac (Dub) je na zemi pro potomky lidí
výživou prasatům - zdroje jejich obživy.
Často překonává mořské hlubiny a to prověří,
zda lze se na něj spolehnout.

Aesc (Jasan) je velmi vysoký a člověkem považovaný,
stojí na svých základech, drží kmen zpříma,
ač je mnoha lidmi napadán.

Yr (Luk) je pro šlechtice i válečníka
radostí a ctí, je výborný na koni,
spolehlivý na cestách.

Iar (Had) je říční tvor, ale potravu hledá na souši,
mívá ve vodě pěkné obydlí,
v němž šťastně žije.

Ear (Hrob) je nenáviděný každým válečníkem,
když tělo rychle začne tuhnout,
a leží v lůnu temné země.
Blahobyt upadá, radost odchází, smlouvy jsou zrušeny.