• Hlavní stránka
• Staroseverština
• Flexe

Flexe

3.1 Podstatná jména

1. Rod. Ve staroseverštině jsou stejně jako v češtině tři rody: mužský (masc.), ženský (fem.) a střední (neut.). Třídění podle rodů je částečně přirozené, částečně pravopisné. Složená slova nesou rod své poslední složky.
2. Silné a slabé. Všechna slabá podstatná jména končí na samohlásku v 1. pádu j. č. i v mnoha dalších pádech. Většina silných podstatných jmen končí v 1. p. j. č. na souhlásku.
3. Pády. Jsou čtyři: nominativ (1. p.), akuzativ (4. p.), dativ (3. p.) a genitiv (2. p.). Všechna podstatná jména (s výjimkou několika) končí v genitivu mn. č. na -a (fiska - rybám) a v dativu mn. č. na -um (fiskum). Všechna silná mužská (fiskr) a některá silná ženská (bruðr - nevěsta) končí v nominativu j. č. na r. Většina silných ženských podstatných jmen má v nominativu jen holý kořen s u-přehláskou, je-li to možné (āst - přízeň, fǫr - cesta). Nominativ mn. č. všech silných mužských i ženských podstatných jmen končí na r (fiskar, āstir). Akuzativ mn. č. ženských podstatných jmen je stejný jako jejich nom. mn. č. (ástir). Ak. mn. č. mužských silných podstatných jmen vždy končí samohláskou (fiska). Nom. a ak. mn. č. středního rodu je stejný jako nom. a ak. j. č., s výjimkou těch u-přehláskovaných (hūs - domy, lǫnd - země).
4. Skloňování jsou obvykle rozlišena podle ak. mn.č.

3.1.1 Silný mužský rod

(1) ak. mn.č. končící -a

tab. 3.1 - fiskr (ryba)
	j.č.	mn.č.
nom.	fisk-r	fisk-ar
ak.	fisk	fisk-a
dat.	fisk-i	fisk-um
gen.	fisk-s	fisk-a

1. Viz. tab. 3.1. Platí i pro slova heimr (domov, svět); konungr (král); Þōrr (Thor), ak. Þōr, gen. Þōrs; steinn (kámen), ak. steins, nom. mn. č. steinar; hrafn (havran), ak. hrafn, nom. mn. č. hrafnar; þurs (obr), ak. a gen. þurs, nom. mn. č. þursar.

2. Dvouslabičná slova končící -r, -l, -n obvykle vypouští samohlásku předcházející skloňující samohlásce: hammarr (kladivo) – hamri (dat.); jǫtunn (obr) – jǫtnar (mn.č.). Kętill (kotlík) a lykill (klíč) mají nepřehláskované samohlásky ve zkrácených podobách: ak. mn. č. katla, lukla.

3. Některá podstatná jména dle tohoto skloňování končí v gen. j. č. na -ar, obzvláště vlastní jména jako Hākon – Hākonar (gen.).

4. Některá podstatná jména přidávají v před samohlásky: sær (moře) – sævar (gen.).

5. Dativ někdy vypouští i: sæ (moře), Þōr. Dagr (den) v dativu přehláskuje svou samohlásku na dęgi.

6. Podstatná jména končící -ir ponechávají i v j. č. a vypouští v mn. č. Viz. tabulka 3.2.

   tab. 3.2 - hęllir (jeskyně)
   	j.č.	mn.č.
   nom.	hęlli-r	hęll-ar
   ak.	hęlli	hęll-a
   dat.	hęlli	hęll-um
   gen.	hęlli-s	hęll-a

7. To platí i pro mnoho vlastních jmen, jako jsou Skrȳmir, Þōrir.

(2) ak. mn.č. končící -i

1. Viz. tabulka 3.3. Také pro slova gripr (vzácnost), salr (síň).

   tab. 3.3 - stađr (místo)
   	j.č.	mn.č.
   nom.	stađ-r	stađ-ir
   ak.	stađ	stađ-i
   dat.	stađ	stađ-um
   gen.	stađ-ar	stađ-a

2. gęstr (host) končí v dat. j. č. na -i a v gen. j. č. na -s.

3. Slova končící na -g nebo -k přidávají j před a a u: bękkr (lavice) - bękk, bękk, bękkjar, bękkir, bękki, bękkjum, bękkja. Stejně tak męrgr (morek, jádro), stręngr (řetěz).

(3) ak. mn.č. končící -u

tab. 3.4 - skjǫldr (štít)
	j.č.	mn.č.
nom.	skjǫld-r	skjǫld-ir
ak.	skjǫld	skjǫld-u
dat.	skjǫld-i	skjǫld-um
gen.	skjǫld-ar	skjǫld-a

1. Viz. tab. 3.4. Také pro slova vǫndr (větvička), vǫllr (planina), viđr (dřevo). āss (bůh) má pl.nom. æsir, ak. āsu. sonr (syn) má dat.sg. syni, pl.nom. synir. Nom. obvykle vypouští koncové -r ve složených slovech jako je Tryggva-son (syn Tryggviho).

(4) ak. mn.č. končící -r

tab. 3.5 - fōtr (noha)
	j.č.	mn.č.
nom.	fōt-r	fœt-r
ak.	fōt	fœt-r
dat.	fœt-i	fōt-um
gen.	fōt-ar	fōt-a

1. Viz. tab. 3.5. Také pro brōđir (bratr), pl. brœđr.

2. Příčestí přítomné použité jako podstatné jméno následuje toto skloňování v plurálu a slabé třídy v singuláru, viz. tab. 3.6.

   tab. 3.6 - bōndi (zeman)
   	j.č.	mn.č.
   nom.	bōndi	bœndr
   ak.	bōnda	bœndr
   dat.	bōnda	bōndum
   gen.	bōnda	bōnda

3. To platí i pro frœndi (příbuzný), pl. frœndr.

3.1.2 Silný střední rod

tab. 3.7 - skip (loď)
	j.č.	mn.č.
nom.	skip	skip
ak.	skip	skip
dat.	skip-i	skip-um
gen.	skip-s	skip-a

1. Viz. tab. 3.7. Platí i pro orđ (slovo), land (země) pl. lǫnd, sumar (léto) pl. sumur (viz. bod 25).

2. męn (náhrdelník), kyn (závod), grey (pes) vkládají j před a a u: greyjum. hǫgg (úder) vkládá v před samohlásku: hǫggvi. knē (koleno), knē, knē, knē, knēs; knē, knē, kjām, knjā. Také trē (strom).

3. Slovo fē (peníze) se skloňuje: gen. fjār, dat. fē.

   tab. 3.8 - kvæđi (báseň)
   	j.č.	mn.č.
   nom.	kvæđi	kvæđ
   ak.	kvæđi	kvæđ
   dat.	kvæđi	kvæđum
   gen.	kvæđi-s	kvæđa

4. Viz. tab. 3.8. Také klæđi (plátno). Ty s k vkládají j před a a u: męrki (značka), męrkjum, męrkja. Také rīki (svrchovanost).

3.1.1 Silný ženský rod

(1) ak. mn.č. končící -ar

tab. 3.9 - gjǫf (dar)
	j.č.	mn.č.
nom.	gjǫf	gjaf-ar
ak.	gjǫf	gjaf-ar
dat.	gjǫf	gjǫf-um
gen.	gjaf-ar	gjaf-a

1. Viz. tab. 3.9. Platí i pro mǫn (jméno); gjǫrđ (opasek); ār (veslo).
2. ā (řeka) se skloňuje: ā, ā, ā, ār; ār, ār, ām, ā.
3. Mnoho jich končí v dat.sg. na -u: kęrling (stařena), kęrling, kęrlingu, kęrlingar; kęrlingar, kęrlingar, kęrlingum, kęrlinga. Také laugh (lázeň).
4. Ty s přehláskovanou kořenovou samohláskou (nebo i) vkládají do skloňování j: ey (ostrov), ey, eyju, eyjar; eyjar, eyjar, eyjum, eyja. Také Frigg, Hęl. mær (služka), mey, meyju, meyjar; meyjar, meyjar, meyjum, meyja.
5. Viz. tab. 3.10.

tab. 3.10 - heiđr (vřesoviště)
	j.č.	mn.č.
nom.	heiđ-r	heiđ-ar
ak.	heiđ-i	heiđ-ar
dat.	heiđ-i	heiđ-um
gen.	heiđ-ar	heiđ-a

(2) ak. mn.č. končící -ir

1. Viz. tab. 3.11. Také sorgr (žal), skipun (úprava, řád), hǫfn (přístav) pl. hafnir a většina silných ženských podstatných jmen.
2. Mnoho končí v dat.sg. na -u: sōl (slunce), sōl, sōlu, sōlar; sōlir, sōlir, sōlum, sōla. Také jǫrđ (země), stund (časový interval).
3. Jedno podst.jm. má v nom.sg. r a následuje heiđr v sg.: brūđr (nevěsta), brūđi, brūđi, brūđar; brūđir, brūđir, brūđum, brūđa.

tab. 3.11 - tīđ
	j.č.	mn.č.
nom.	tīđ	tīđ-ir
ak.	tīđ	tīđ-ir
dat.	tīđ	tīđ-um
gen.	tīđ-ar	tīđ-a

(3) ak. mn.č. končící -r

tab. 3.12 - bōk (kniha)
	j.č.	mn.č.
nom.	bōk	bœk-r
ak.	bōk	bœk-r
dat.	bōk	bōk-um
gen.	bōk-ar	bōk-a

1. Viz. tab. 3.12. Také nātt (noc) pl. nætr, bōt (náhrada, vyrovnání) pl. bœtr, tǫnn (zub) gen. tannar pl. tęnnr.
2. hǫnd (ruka) pl. hęndr má dat.sg. hęndi.
3. kȳr (kráva) má ak. kū pl. kȳr.
4. brūn (obočí) pohlcuje r v pl.: brȳnn.

tab. 3.13 - mōđir (matka)
	j.č.	mn.č.
nom.	mōđir	mœđr
ak.	mōđur	mœđr
dat.	mōđur	mœđrum
gen.	mōđur	mœđra

1. Viz. tab. 3.13. Také dōttir (dcera) pl. dœtr; systir (sestra) pl. systr.

3.1.4 Slabý mužský rod

1. Viz. tab. 3.14. Také māni (měsíc), fēlagi (společník).
2. hǫfđingi (náčelník) a některé další vkládají do skloňování j: hǫfđingja, hǫfđingjar, hǫfđingjum.

tab. 3.14 - bogi (luk)
	j.č.	mn.č.
nom.	bog-i	bog-ar
ak.	bog-a	bog-a
dat.	bog-a	bog-um
gen.	bog-a	bog-a

1. lē (kosa) je zkrácen; jeho gen.sg. je ljā.
2. oxi (vůl, tur) má pl. öxn.
3. herra (lord, pán) je v sg. nesklonný.

3.1.5 Slabý střední rod

tab. 3.15 - hjarta (srdce)
	j.č.	mn.č.
nom.	hjart-a	hjǫrt-u
ak.	hjart-a	hjǫrt-u
dat.	hjart-a	hjǫrt-um
gen.	hjart-a	hjart-na

1. Viz. tab. 3.15. Také auga (oko).

3.1.6 Slabý ženský rod

tab. 3.16 - tunga (jazyk)
	j.č.	mn.č.
nom.	tung-a	tung-ur
ak.	tung-u	tung-ur
dat.	tung-u	tung-um
gen.	tung-u	tung-na

1. Viz. tab. 3.16. Také stjarna (hvězda) pl. stjǫrnur, kirkja (kostel) gen.pl. stjarna, kirkna.
2. Viz. tab. 3.17. Také glęđi (radost) a mnoho abstrakt.
3. lygi (faleš, klam) má pl. lygar; také gǭrsimi (drahocennost).

tab. 3.17 - ęlli (stáří)
	j.č.
nom.	ęlli
ak.	ęlli
dat.	ęlli
gen.	ęlli

3.2 Přídavná jména

1. Přídavná jména mají tři rody a stejné pády jako podstatná jména, i když s trochu odlišnými koncovkami.

3.2.1 Silná přídavná jména

tab. 3.18 - ungr (mladý)
SG.	masc.	neut.	fem.
nom.	ung-r	ung-t	ung
ak.	ung-an	ung-t	ung-a
dat.	ung-um	ung-u	ung-ri
gen.	ung-s	ung-s	ung-rar
PL.	masc.	neut.	fem.
nom.	ung-ir	ung	ung-ar
ak.	ung-a	ung	ung-ar
dat.	ung-um	ung-um	ung-um
gen.	ung-ra	ung-ra	ung-ra

1. Viz. tab. 3.18. Také fagr (hezký) fem. fǫgr neut. fagrt.
2. Některá vkládají j před a a u: nȳr (nový) - nȳjum - nȳjan.
3. Některá vkládají v před samohlásku: hār (vysoký) - hāvan, dökkr (temný) - dökkvir, kykr (živý) - kykvir.
4. t středního rodu se zdvojuje po dlouhé samohlásce: nȳtt, hātt. Jednoslabičná slova obsahující đ, dd, tt mají střední rod končící -tt: breiđr (široký) - breitt; leiddr (vedený) - leitt. gōđr (dobrý) má neut. gott. sannr (pravdivý) má neut. satt. V nepřízvučných slabikách, nebo když předchází souhláska, se tt zkracuje na t: kallađr (volaný) - kallat; blindr (slepý) - blint; harđr (těžký) - hart; fastr (pevný) - fast.
5. l a n pohlcují následující r: gamall (starý), fem. gǫmul, fem. gamla, dat. gamalli. vǣnn (krásný), gen.pl. vænna.

tab. 3.19 - mikill (skvělý, nádherný, velký)
SG.	masc.	neut.	fem.
nom.	mikill	mikit	mikil
ak.	mikinn	mikit	mikla
dat.	miklum	miklu	mikilli
gen.	mikils	mikils	mikillar
PL.	masc.	neut.	fem.
nom.	miklir	mikil	miklar
ak.	mikla	mikil	miklar
dat.	miklum	miklum	miklum
gen.	mikilla	mikilla	mikilla

1. Viz. tab. 3.19. Také lītill (malý).
2. Dvouslabičná slova končící -inn mají v neut. koncovku -it a v masc.sg.ak. -inn: tīginn (významný) - tīgit - tīginn pl. tīgnīr. Také kominn (přišlý).
3. Viz. tab. 3.20.

tab. 3.20 - annarr (další, jiný)
SG.	masc.	neut.	fem.
nom.	annarr	annat	ǫnnur
ak.	annan	annat	ađra
dat.	ǫđrum	ǫđru	annarri
gen.	annars	annars	annarrar
PL.	masc.	neut.	fem.
nom.	ađrir	ǫnnur	ađrar
ak.	ađra	ǫnnur	ađrar
dat.	ǫđrum	ǫđrum	ǫđrum
gen.	annarra	annarra	annarra

3.2.2 Slabá přídavná jména

1. Viz. tab. 3.21. Také fagri, hāvi, mikli, atd.
2. Viz. tab. 3.22. Také všechna komparativa (druhé stupně), jako meiri (větší), a přítomná příčestí použitá jako přídavná jména, jako gefandi (dávající), dat.pl. gefǫndum.

tab. 3.21
SG.	masc.	neut.	fem.
nom.	ung-i	ung-a	ung-a
ak.	ung-a	ung-a	ung-u
dat.	ung-a	ung-a	ung-u
gen.	ung-a	ung-a	ung-u
PL.	masc.	neut.	fem.
nom.	ung-u	ung-u	ung-u
ak.	ung-u	ung-u	ung-u
dat.	ung-u	ung-u	ung-u
gen.	ung-u	ung-u	ung-u

tab. 3.22 - yngri (mladší)
SG.	masc.	neut.	fem.
nom.	yngri	yngra	yngri
ak.	yngra	yngra	yngri
dat.	yngra	yngra	yngri
gen.	yngra	yngra	yngri
PL.	masc.	neut.	fem.
nom.	yngri	yngri	yngri
ak.	yngri	yngri	yngri
dat.	yngrum	yngrum	yngrum
gen.	yngri	yngri	yngri

3.3 Stupňování

1. 1. (1) s -ari, -astr: rīkr (mocný) - rīkari - rīkastr; gǫfugr (významný) - gǫfgari - gǫfgastr.
   2. (2) s -ri, -str a přehláskou: langr (dlouhý) - lęngri - lęngstr; stōr (velký) - stœrri - stœrstr; ungr (mladý) - yngri - yngstr.
   3. Přídavná jména v tab. 3.23 jsou nepravidelná.

tab. 3.23
gamall	ęllri	ęlztr	_starý_
gōđr	bętri	bęztr	_dobrý_
illr	vęrri	vęrstr	_špatný, zlý_
lītill	minni	minstr	_malý_
margr	fleiri	flestr	_mnoho_
mikill	meiri	mestr	_skvělý_

3.4 Číslovky

1. Viz. tab. 3.24 a 3.25.

tab. 3.24
	základní	řadové
1	einn	fyrstr
2	tveir	annarr
3	þrīr	þriđi
4	fjōrir	fjōrđi
5	fimm	fimmti
6	sex	sētti
7	sjau	sjaundi
8	ātta	ātti
9	nīu	nīundi
10	tīu	tīundi
11	ellifu	ellifti
12	tōlf	tōlfti
13	þrettān	þrettāndi

tab. 3.25
	základní
14	fjōrtān
15	fimmtān
16	sextān
17	sjautān
18	ātjān
19	nītjān
20	tuttugu
21	einn ok tuttugu
30	þrīr tigir
100	tīu tigir
110	ellifu tigir
120	hundrađ
1200	þūsund

1. einn se skloňuje jako přídavná jména. Viz. tab. 3.26.

   tab. 3.26 - einn (jedna)
   	masc.	neut.	fem.
   nom.	einn	eitt	ein
   ak.	einn	eitt	eina
   dat.	einum	einu	einni
   gen.	eins	eins	einnar

   Také má pl.: einir, einar, ein; gen. einna, atd. ve smyslu ’nějaký.'

2. Následující trojice ukazuje různé nepravidelnosti. Viz. tab. 3.27.

3. Podobně báđir (oba). Viz. tab. 3.28.

4. Viz. tab. 3.29.

5. Viz. tab. 3.30.

6. Další jsou nesklonné až na þrír tigir, atd.; tigir se skloňuje pravidelně jako plurál silného u-maskulina: tigir, tigu, tigum, tiga.

7. hundrađ je silné neutrum: tvau hundruđ (240), tveim hundruđum, atd. Řídí genitiv (stejně jako þúsund): fimm hundruđ gólfa, ‘pět (šest) set pokojů’.

8. þúsund je silné ir-feminimum: tvær þúsundir

9. hundrađ a þúsund můžou mít výjimečně význam 100 a 1000.

tab. 3.27
	masc.	neut.	fem.
nom.	tveir	tvau	tvær
akuz.	tvá	tvau	tvær
dat.	tveim	tveim	tveim
gen.	tvęggja	tvęggja	tvęggja

tab. 3.28
	masc.	neut.	fem.
nom.	báđir	bæđi	báđar
akuz.	báđa	bæđi	báđar
dat.	báđum	báđum	báđum
gen.	beęggja	beęggja	beęggja

tab. 3.29
	masc.	neut.	fem.
nom.	þrír	þrjú	þrjár
akuz.	þrjá	þrjú	þrjár
dat.	þrim	þrim	þrim
gen.	þriggja	þriggja	þriggja

tab. 3.30
	masc.	neut.	fem.
nom.	fjórir	fjogur	fjórar
akuz.	fjóra	fjogur	fjórar
dat.	fjórum	fjórum	fjórum
gen.	fjogurra	fjogurra	fjogurra

1. Z řadových číslovek jsou fyrstr a annarr (viz. tab. 3.20) silná a ostatní slabá přídavná jména. þriđi vkládá j: þriđja, atd.