Ságy a poezie

Eddy

  • Starší Edda – sbírka staroseverských básní. Obsahuje mytologické příběhy o bozích i hrdinské písně. Součástí je také cyklus o Niebelunzích.
  • Mladší Edda – islandská sbírka básní a příběhů ze severské mytologie.

Ságy o dávnověku (Fornaldarsögur)

Tyto ságy spadají až na pár výjimek do období před kolonizací Islandu. Velmi často obsahují mytologické prvky jako trpaslíci, elfové, obři a magie a obsahují jen málo historického materiálu.

  • Sága o Ásmundovi, zabijáku šampionů (Ásmundar saga kappabana) – adaptace německé hrdinské Básně o Hildebrandovi.
  • Sága o Bósim a Herraudovi (Bósa saga ok Herrauðs) – vypráví o fantastických dobrodružstvích dvou společníků, Bósiho a Herrauda.
  • Sága o Egilovi jednorukém a Ásmundovi zabijáku berserků (Egils saga einhenda ok Ásmundar berserkjabana) – odehrává se v dnešním Rusku a pojednává o bitvách mezi berserky.
  • Sága o Eriku cestovateli (Eireks saga víðförla) – o norském cestovateli a jeho cestě do Istambulu a Indie.
  • Sága o Fornjótu a jeho příbuzných (Frá Fornjóti ok hans ættmönnum) – líčí okolnosti založení Norska.
  • Sága o Frithjófovi (Friðþjófs saga hins frœkna) – je pokračováním Ságy o Thorsteinovi synu vikinga a odehrává se v Norsku během 8. století.
  • Sága o Gautrekovi (Gautreks saga) – kompilace tradičních příběhů o legendárním králi švédského kraje Västra Götaland. Byla napsána jako prequel k sáze o Hrólfovi, synu Gautreka.
  • Sága o Göngu-Hrólfovi (Göngu-Hrólfs saga) – podle autora jde o smyšlený příběh napsaný čistě pro pobavení.
  • Sága o Hálfdanovi, Branině schovanci (Hálfdanar saga Brönufóstra) – sága o synovi legendárního dánského krále Hringa.
  • Sága o Hálfdanovi, synu Eysteinna (Hálfdanar saga Eysteinssonar) – sága se zabývá Eysteinnovými dobrodružstvími v Aldeigjuborgu (dnešní Staraya Ladoga v leningradské oblasti), jeho dobytí pevnosti Alaborgu a dobrodružstvími jeho syna Hálfdana.
  • Sága o Hálfu a jeho hrdinech (Hálfs saga ok Hálfsrekka) – popisuje dobrodružství jednoho z nejslavnějších mořských králů Norska.
  • Sága o Hervaře a Heidrekovi (Hervarar saga ok Heiðreks) – sága se točí okolo prokletého meče Tyrfingu.
  • Sága o Hjálmthérovi a Ölvis (Hjálmþés saga ok Ölvis) – příběh o dvou dětech jarla, z nichž jeden se jmenuje Hjálmthér a je uzurpován zlou nevlastní matkou.
  • Ságy z Hrafnisty (Hrafnistumannasögur)
    • Sága o Ketilu Pstruhovi (Ketils saga hœngs) – příběh o severonorském náčelníku Ketilu Pstruhovy z Ramsty v Hålogalandu.
    • Sága o Grimovi Chundelaté tváři (Gríms saga loðinkinna) – příběh o Grimovi, synu Ketila Pstruha, a jeho ženě.
    • Sága o Šípovém Oddu (Örvar-Odds saga) – příběh o Ketilovu vnukovi.
    • Sága o Ánu, ohybači luků (Áns saga bogsveigis) – popisuje spor Ána s Ingjaldem, králem norského kraje Namdalen.
  • Sága o Hrolfu, synu Gautreka (Hrólfs saga Gautrekssonar) – sága o synu gótského krále a navazuje na ságu o Gautrekovi.
  • Sága o Hrolfu Krakim (Hrólfs saga kraka) – sága o osudech rodu Skjöldungů. Sdílí téma s anglosaskými básněmi Beowulf a Widsith.
  • Sága o Hrómundu Gripssonovi (Hrómundar saga Gripssonar) – sága pojednává o Hrómundrově službě u krále Óláfa Liðsmannakonunga a jeho bojích s berserkem Hröngvidem a nemrtvým králem Thráinem.
  • Sága o Illugim, pěstounu Gríd (Illuga saga Gríðarfóstra) – sága o mladém Dánovi Illugim, který vysvobodí obryni Gríd a její dceru z prokletí.
  • Sága o Ingvaru Cestovateli (Yngvars saga víðförla) – popisuje poslední vikingskou výpravu do Kaspického moře roku 1041.
  • Sága o Ragnaru Huňaté nohavici (Ragnars saga loðbrókar) – sága o legendárním vikingském válečníkovi Ragnarovi a jeho synech.
  • Sága o Sörlim Silném (Sörla saga sterka) – sága je pokračováním ságy o Hálfdanovi, Branině schovanci a pojednává o synu opplandského krále Sörlim a jeho sporu s Hálfdanem, který je nyní švédským králem.
  • Sága o Sturlaugovi Pracovitém (Sturlaugs saga starfsama) – sága o synu norského hersira (vojenského velitele podřízeného jarlovi), který se stane vysokým náčelníkem ve švédské armádě. Jeho synem je Göngu-Hrólf, o kterém byla napsána další sága.
  • Sága o Volsunzích (Völsunga saga) – popisuje celou historii klanu Völsungů včetně známého příběhu o Sigurdovi a Brynhild.
  • Sága o Thorsteinovi synu vikinga(Þorsteins saga Víkingssonar) – pojednává o otci Frithjolfa Smělého. Odehrává se v Norsku a Švédsku, ale sleduje cesty hlavního hrdiny až do zemí jako je Indie.
  • Sága o Ynglinzích (Ynglinga saga) – první část sbírky Heimskringla Snorriho Sturlussona. Popisuje švédský královský rod a norské krále, kteří z něj vzešli.
  • Fragment ságy o dávných králích (Sögubrot af nokkrum fornkonungum) – útžkovitý text o o některých legendárních švédských a dánských králích.

Královské ságy (Konungasögur)

Vypovídají o životech semi-legendárních či legendárních severských králů. Vznikaly v Norsku a na Islandu během 12. až 14. století.

  • historie norských králů – Sæmundur Sigfússon, cca 1120. Nedochovala se.
  • starší verze Knihy o Islanďanech (Íslendingabók) – Ari Þorgilsson, cca 1125. Nedochovala se.
  • Hryggjarstykki – Eiríkr Oddsson, cca 1150. Nedochovala se. Pojednávala o norských králích Haraldu IV. a jeho synech, Magnusu IV. Slepém a Sigurdu Slembe.
  • Historia Norwegiæ – cca 1170. Obsahovala krátkou historii Norska, genealogii jarlů na Orknejích a přehled norských králů.
  • Historia de Antiquitate Regum Norwagiensium – mnich Theodorik, cca 1180. Popisuje norskou historii od vlády Haralda Krásnovlasého v 9. století až po smrt Sigurda I. Jorsalfara v roce 1130.
  • Sága o Skjöldunzích (Skjöldunga saga) – cca 1180. Pojednávala o dánské dynastii Skjöldungů a v původní podobě se nedochovala. Přežila jen v latinském shrnutí Arngrímura Jónssona.
  • Sága o sv. Olavu – biografie o norském králi Olavu II. Svatém. Byla napsána ve více verzích:
    • Nejstarší sága o sv. Olavu – cca 1190. Dochovaly se jen fragmenty.
    • Legendární sága o sv. Olavu (Helgisaga Óláfs konungs Haraldssonar), cca 1210.
    • Óláfs saga helga – Styrmir Kárason, cca 1220. Nedochována.
  • Ágrip af Nóregskonungasögum – cca 1190. Dochovaná část popisuje historii norských králů od smrti Hálfdana Černého (cca 860) po nástup Inge I. Norského na trůn.
  • Sága o Olavu Tryggvasonovi (Óláfs saga Tryggvasonar) – První verzi napsal Oddr Snorrason cca roku 1190. Dochovala se v překladech. Druhou verzi napsal Gunnlaugr Leifsson cca roku 1195 a nebyla dochována.
  • Sága o Sverrem (Sverris saga) – Karl Jónsson, cca 1205. O životě norského krále Sverre Sigurdssona (1145-1202).
  • Morkinskinna (v překladu “plesnivý pergamen”) – cca 1220. Pojednává o norských králích mezi lety 1025 a 1157.
  • Fagrskinna (v překladu “pěkný pergamen”) – cca 1220. Historie Norska od Halfdana Černého (cca 860) po bitvu u Re roku 1177.
  • Ságy o Baglerech (Böglunga sögur) – cca 1225. Popisují události v období norských občanských válek mezi roky 1202 a 1217.
  • Heimskringla (v češtině “kruh světa”) – Snorri Sturluson, cca 1230. Kolekce ság o norských králích obsahující ságu o švédské dynastii Ynglingů a historii norských králů od Haralda Krásnovlasého z 9. století po smrt Eysteina Meyly roku 1177.
  • Sága o Knutových potomcích (Knýtlinga saga) – Ólafr Þórðarson, cca 1260. Popisuje osudy králů Dánska od 10. do 13. století.
  • Sága o Hákonu Hákonarsonovi (Hákonar saga Hákonarsonar) – Sturla Þórðarson, cca 1265. Pojednává o životě norského krále Hákona IV. (1204-1263)
  • Sága o Magnu Zákonodárci (Magnúss saga lagabœtis) – Sturla Þórðarson, cca 1280. O životě norského krále Magnuse VI. (1238-1280).
  • Hulda-Hrokkinskinna – cca 1280. Popisuje historii norských králů od Magnuse I. Dobrého (1024-1047) po Magnuse V. (1156-1184).
  • Sága o orknejských jarlech (Orkneyinga saga) – cca 1230. Historie Orknejských ostrovů od jejich ovládnutí Norskem v 9. století až cca do roku 1200.
  • Sága o Faerských ostrovech (Færeyinga saga) – cca 1205. Popisuje jak byly Faerské ostrovy christianizovány a připojeny k Norsku.
  • Sága o jómských vikinzích (Jómsvíkinga saga) – 13. století. Popisuje založení Jomsborgu a o bojích mezi jómskými vikingy, Dánskem a Norskem.

Ságy o Islanďanech (Íslendinga sögur)

Také známé jako rodinné ságy. Jde o prozaická vyprávění založená na historických událostech, které se odehrály na Islandu v 9. -11. století. Popisují boje a konflikty mezi časnými generacemi islandských osadníků. Většina ság byla napsána ve 13. a 14. století.

Krátké ságy o Islanďanech (Íslendingaþættir)

Krátké příběhy napsané převážně na Islandu během 13. a 14. století. Většina příběhů se objevuje ve dvou manuskriptech, v Morkinskinně a Flateyjarbóku jako odbočky královských ság.

Rytířské ságy (Riddarasögur)

Severské prozaické ságy obsahující norské překlady francouzských rytířských eposů a latinských romancí a historie.

Ságy o světcích (Heilagra manna sögur)

Prozaická hagiografie středověké západní Skandinávie. Popisuje životy více než sta světců, většinou založených na latinských zdrojích.

Biskupské ságy (Biskupa sögur)

Středověké islandské ságy, většinou ze 13. -14. století, pojednávající o biskupech z diecézí Skálholt a Hólar.