Eira (také Eir) je severskou bohyní léčitelství, zdraví a milosrdenství. Její jméno znamená “milosrdenství”, “pomoc” nebo “léčitelka” a pochází ze staroislandského kořene souvisejícího se slovem “eir” (měď, kov) nebo “eir” (mír, pokoj). Je spojována s uzdravováním a ochranou lidí před nemocemi a bolestí.
Eira je často vyobrazena jako mladá žena s léčitelskými nástroji a bylinami. Zajímavé je, že její postavení v severské mytologii není zcela jasné - někdy je zmiňována jako bohyně, jindy jako valkýra. Tato dvojznačnost může odrážet širší koncept léčitelství v severské kultuře, kde hranice mezi božským a válečným aspektem nebyla vždy ostrá.
Její přítomnost je vítána při léčebných rituálech a modlitbách. Severské legendy hovoří o její schopnosti léčit zranění a nemoci, ať už fyzické nebo duševní. Je považována za ochránkyní lékařů, bylinářů a všech, kteří se zabývají léčením. Její moc se vztahuje na všechny formy uzdravování - od ošetření bojových ran po léčbu vnitřních nemocí.
Zmínky o ní nacházíme v Poetické i Prozaické Eddě, ve skaldské poezii i na runovém nápisu z Bergenu z přelomu 13. a 14. století. Mezi učenci se spekuluje o tom, zda jde o bohyni či valkýru. Podle některých také může jít o archetyp bohyně Frigg a bývá přirovnávána k řecké bohyni Hygii.
V Prozaické Eddě je Eira zmíněna ve dvou různých kontextech: jednou jako ásynja (bohyně) ve výčtu v Gylfaginning, podruhé jako valkýra v seznamu v Skáldskaparmál. Tato dvojí zmínka přispívá k nejasnostem ohledně její přesné povahy.
Podle básně Fjölsvinnsmál z Poetické Eddy strážný Fjölsviðr představuje hrdinovi Svipdagovi panny, které doprovázejí paní tvrze Menglöð, mezi nimiž je i Eira, a říká, že všechny sídlí na kopci Lyfjaberg (staroseversky “vrch léčení” či “léčivá hora”).
Lyfjaberg je popisován jako posvátné místo léčitelství, kde Eira se svými společnicemi vykonává zázračná uzdravení. Tento mystický vrch představuje spojení mezi božským a pozemským světem v oblasti medicíny a léčitelství. Ženy, které se k Eiře obrátí s prosbou o pomoc při porodu nebo nemoci, získají její požehnání.
Eira je tradičně spojována s několika léčitelskými symboly:
V historickém kontextu byly Eiře zasvěceny různé léčitelské praktiky. Bylinkářky a léčitelé se k ní obraceli před sběrem léčivých rostlin, před přípravou léků i před samotným léčením. Její požehnání bylo vyžadováno zejména při:
V současném severském pohanství je Eira vzývána zdravotníky, terapeuty, bylinářkami a všemi, kdo se profesně věnují léčitelství. Její energie je považována za zvláště silnou při:
Mnoho praktikujících vytváří Eiře oltáře s léčivými bylinami, bílými svíčkami a měděnými předměty jako projev úcty a žádosti o pomoc při léčitelské práci.
Eira je zmiňována v několika důležitých severských textech:
