Fulla bývá popisována jako bohyně se zlatou stuhou ve vlasech a mající na starost jasanovou schránku a obuv bohyně Frigg, která jí svěřuje svá tajemství.
V prozaickém úvodu básně Grímnismál Poetické Eddy Frigg uzavírá sázku se svým manželem Ódinem nad pohostinností svých lidských chráněnců. Frigg posílá svou služebnou Fullu varovat svého chráněnce krále Geirröda, že jej navštíví mág (Ódin v přestrojení).
V kapitole 35 Gylfiho oblouznění Vysoký krátce popisuje 16 ásyní a na pátém místě Fullu, o které říká, že je panna stejně jako Gefjun, nosí volně rozpuštěné vlasy se zlatou stuhou. Hlídá Frigginu eski (jasanovou schránku), stará se o její obuv a že se jí Frigg svěřuje se svými tajemstvími.
V kapitole 49 Vysoký popisuje Hermódovu cestu do podsvětí, kde má přesvědčit Hel k propuštění zemřelého Baldra. Hel jej propustí jen pod podmínkou, že jej oplakají všechny bytosti. Dovolí ale, aby Hermód od Baldra přinesl dary. Ódinovi prsten Draupni a od Baldrovy ženy Nanny lněnou róba pro Frigg a “další dary”. Vysoký popisuje jen jeden z nich, kterým je prsten pro Fullu.
První kapitola Jazyka básnického (Skáldskaparmál) zmiňuje Fullu jako jednu z osmi ásyní na Ægiho hostině. V následujících básnických výrazech je zmiňována Frigg jako Fullina královna (kapitola 19) a zlato jako Fullina stužka (kapitola 32).
