Týr (staroseversky Týr) je jednoruký bůh války, odvahy a spravedlnosti, jeden z nejstarších a nejuctívanějších bohů germánských kmenů. Je nejstatečnějším z Ásů a symbolem nesmrtelné cti - raději obětuje vlastní ruku, než aby porušil slovo.
Jméno Týr patří mezi nejstarší známá jména germánských božstev a má hluboké indoevropské kořeny:
Týr je původně generické jméno pro boha - slovo “týr” v nořštině znamená prostě “bůh”, což ukazuje na jeho prastarý původ jako vrcholné božstvo.
Týr je podle archeologických a lingvistických důkazů nejstarším germánským bohem, jehož uctívání sahá až do doby bronzové:
Týrův postupný úpadek z pozice vrcholného boha na “pouhého” boha války odráží společenské změny - od usedlých zemědělců k válečnickým družinám. Ódin převzal roli “všeotce”, ale Týr zůstal symbolem čisté odvahy.
Týr ztělesňuje čestnou válku a spravedlivé právo. Jako válečný bůh představuje strategickou inteligenci spíše než brutální sílu, odvahu v boji bez bojácnosti před smrtí a schopnost vést vojska v čestném souboji podle pravidel.
V právním aspektu dohlíží nad spravedlivým rozhodováním, je patronem germánských sněmů (thingů), dbá na dodržování přísah a svatost daného slova a zajišťuje vykonávání spravedlnosti včetně trestu pro provinilce.
Nejslavnější příběh o Týrovi vypráví o spoutání vlka Fenrise, syna Lokiho:
Vlk Fenris rostl mezi bohy v Ásgardu a stával se stále nebezpečnějším. Pouze Týr měl odvahu ho krmit a starat se o něj, zatímco ostatní bohové se vlka báli.
Bohové nejprve zkoušeli Fenrise spoutat silnými řetězy Læding a Dromi, ale vlk oba snadno přetrhal. Byli nuceni požádat trpaslíky o výrobu neroztrhnutelného řetězu.
Trpaslíci vyrobili Gleipnir (“Otevřený”) ze šesti nemožných ingrediencí:
Fenris souhlasil s pokusem o spoutání, ale pouze za podmínky, že mu někdo vloží ruku do chřtánu jako záruku čestnosti. Pouze Týr měl dostatek odvahy na tento čin.
Když se ukázalo, že Gleipnir je neroztrhnutelný a bohové nehodlají vlka osvobodit, Fenris ukousl Týrovi pravou ruku. Týr tuto oběť přijal bez zakolísání - věděl, že zachraňuje svět před zkázou.
Týrova oběť ruky má hluboký symbolický význam. Představuje přednost daného slova nad životem - splnění slibu za jakoukoli cenu. Ukazuje také osobní oběť pro obecné dobro, kdy individuální utrpení zachraňuje všechny ostatní. Fenris byl sice podveden, ale oprávněně, což ilustruje složitost spravedlnosti. Zároveň oběť ukazuje hranice mezi řádem a chaosem - někdy je nutné dočasně porušit morálku pro vyšší dobro.
Týrovo otcovství je sporné a odráží jeho starší postavení:
Týr je bratrem Thóra - oba jsou válečníci, ale velmi odlišného typu. Zatímco Thór spoléhá na sílu a kladivo, Týr používá strategii a spravedlnost. Jako předchůdce Ódina v pozici vrcholného boha zůstal respektovaným starým mudrcem, jehož moudrost je prověřená dlouhou zkušeností.
Při Ragnaröku má Týr svůj předurčený boj:
Garm je obrovský pes hlídající Helheim, podobný Kerberovi. Tento obr má krvavé tlamy již nyní potřísněné krví, je strážcem mrtvých, který brání útěku z podsvětí, a symbolem smrti jako personifikace smrtící síly.
Týr a Garm se vzájemně zabijí v posledním souboji, což symbolizuje věčný konflikt mezi válkou a smrtí, odvahou proti strachu. Týr se nebojí ani samotné smrti a dokonce jednoruký bojuje do posledního dechu.
Týr je spojen s charakteristickou symbolikou:
V současném severském pohanství je Týr vzýván především vojáky pro odvahu v boji a čestné chování, policisty pro spravedlivé vykonávání práva a soudci pro nezaujaté rozhodování. Právníci se k němu obracejí pro etické vedení případů a lídři všech typů pro vedení podle principů.
Zvláštní místo má u lidí s amputacemi, kteří v něm nacházejí sílu překonat handicap, a u veteránů, kterým ukazuje, že čest přetrvává i po zranění. Týr je patronem všech, kdo drží slovo bez ohledu na osobní cenu.
Týr je zmiňován v několika severských textech:
