…
Znám devět světů,
devět říší,
hloubku znám kořenů
slavného stromu.
Völuspá, 2
Svět je tvořen devíti samostatnými říšemi, které jsou obydleny různými bytostmi. Tyto říše jsou podpírány mohutným jasanem, který se nazývá Yggdrasil. Jeho kořeny se nachází v podzemním světě bohyně Hel, strom prorůstá světem lidí a jeho nejvyšší výhonky sahají až do světa Ásů. Tyto světy jsou propojeny cestami, po nichž jezdí Ódin na svém osminohém koni Sleipnim. Mimo bohy může těmito cestami procházet i zkušený šaman. Pod jedním z kořenů, sahajícím až do nebe k Ásům, se nachází Urdina studna u níž konají bohové své porady a kde je také jejich soudní síň. Bohové se setkávají v sále tří noren, jež určují osud. Druhý kořen vede k obrům z jinovatky. Rovněž pod tímto kořenem je studna - pramen moudrosti. Jeho strážce je obr Mími, rádce Ásů. Třetí kořen stromu sahá do Niflheimu ke studni Hvergelmi. Okusuje ho drak Nidhögg, symbol zla, a škodí mu tak. Vzít mu jeho sílu však nemůže, protože tři norny strom neustále kropí vodou. Koruna stromu sahá až do Valhally. Na jejím vrcholku sedí orel, který pozoruje svět. Mezi jeho očima trůní jestřáb, vládce počasí. Prostředníkem mezi orlem a drakem je veverka Ratatösk. Ta předává zprávy od orla, ale také rozdmýchává hádky, stala se proto symbolem nesvornosti. Říše bohů a lidí jsou spojeny duhovým mostem zvaným Bifröst.
Nordický polární svět, který existoval již před stvořením světa, opak Muspelheimu. Je říší chladu, zimy, mlhy, temnoty a ledu. Ze studny Hvergelmi zde pramení dvanáct ledových řek Élivág. V této zemi vládne energie antihmoty, destrukce a někdy nevyhnutelných omezení. Pánem Země ledu je had Nidhögg, symbol a zdroj všeho zla na světě. Ovíjí se kolem stromu světa a bez ustání ohlodává jeho kořeny ve snaze co nejvíce ho poškodit.
Domov ohně, lávy, energie kosmických elektrických výbojů a taktéž síly čiré energie. Z jisker Múspelheimu byly stvořeny hvězdy. Říše je obydlena ohnivými obry, jejichž vládcem je Súrt (černý). Múspelheim je krajinou na jihu, zemí zkázy. Současně je to však říše, ze které vychází světlo a teplo; svět tvoření a utváření, sídlo pudů, hnacích sil a vůle k uskutečňování.
Svět lidí, ve kterém žijeme. Prolíná se zde působení sil řádu - bohů a chaosu - obrů. Říše lidí symbolizuje fyzickou stránku naší bytosti.
Známý též jako Útgard nebo Thursheim. Země obrů, kteří ztělesňují elementární energie chaosu, síly ničení a zániku. Je to drsná skalnatá země bičovaná silným větrem. Vládne zde obr Asvind.
Je sídlem Vanů. Je to říše všeho rostlinného a organického, co je podřízeno bohu Freyovi. Nacházejí se zde plodivé a klíčivé síly přírody, které jsou Vany udržovány v neustálé rovnováze. Vanaheim je přátelským, útulným místem proto, že Vanové jsou božstvy míru, plodnosti, zemědělství a blahobytu.
Říše světla, světlých elfů a vyšších přírodních duchů a současně úroveň ducha a intelektu. Jejím strážcem je elf Delling, který společně se svou chotí Nött, personifikací noci, dává vzniknout světlému dni. Je přechodem mezi nejnižšími sférami Asgardu a nejvyššími sférami Midgardu.
Říše trpaslíků, temných albů a elfů. Představuje protipól Ljosalfheimu, obývají jej bytosti, které se vyznačují vlastnostmi jako proradnost, závist, lakota a chtivost - ale také vysoká umělecká zručnost. Prolínají se zde nejnižší sféry Midgardu a nejvyšší sféry Helheimu. V této říši na sebe berou formu a podobu naše nízké pudy a emoce. Vládne zde Dain.
Říše mrtvých, jejíž vládkyní je dcera Lokiho a obryně Angrbody Hel. Panuje nad dušemi všech, kdo nezahynuli jako hrdinové v boji ani neutonuli v moři. Je napůl bílá a napůl černá; z jedné poloviny téměř lidská bytost, z druhé tmavá, modročerná a chlupatá. Vchod do Helheimu hlídá pes Garm, který žije v místě zvaném Gnipahellir.
Domov a útočiště Ásů. Bohyně a bozi z rodu Ásů disponují obrovskou silou, která proniká celým vesmírem a drží ho pohromadě. V Ásgardu se nachází celá řada výjimečných míst, z nichž některé slouží jednotlivým bohům jako osobní sídla. Ásgard je symbolickou říší vědomí a vyššího Já, jehož prostřednictvím nacházíme cestu k pravé podstatě své bytosti.
